Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ďalší old school deathmetaloví bojovníci, ktorých si predstavíme, sú JUNGLE ROT z Wisconsinu a sú o rok mladší od SIX FEET UNDER. Napriek tomu za ten čas stihli dodať sedem dlhohrajúcich albumov. Sú teda na hranici „kritického množstva“, novinka „Terror Regime“, ich už druhý album vydaný u kedysi dosť prísne hardcoreových Victory Records, však SFU pomerne jasne ukazuje, že dá sa aj lepšie, prinajmenšom chytľavejšie a zábavnejšie.
V porovnaní s „Unborn“ je totiž „Terror Regime“ oveľa energickejší a agresívnejší, miesto nejakého cintorínskeho strašenia nezmyselne sa klátiacimi zombie je jeho nálada divoká a bojovná.
Môže za to oveľa lepšie zvolené stredné tempo, ktoré poriadne hrnie a valí sa dopredu, a veľa rýchlych pasáží, ktoré majú poriadny švih. Pestré gitarové linky, ktoré sa vám ľahko usadia v uchu, a priehrštie zaujímavých, do hudby sadnúcich sól, to všetko pôsobí dojmom surového, priamočiareho klasického death metalu, hraného s thrashmetalovou ľahkosťou a hravosťou.
JUNGLE ROT skrátka nepopierajú svoje poslucháčske korene a nie sú zbytočne ortodoxní na úkor príťažlivosti hudby. Paradoxne práve vďaka tomu sa im darí hrať plnokrvnú deathmetalovú klasiku, ktorá by iste stála aj za zhliadnutie naživo.
Plusom je viacdimenzionálny drsný vokál, ktorý ani nejde do vyslovených extrémov, taký Barnes povyše je oveľa väčší zver. Frontman a gitarista Dave Matrise svojím prejavom lieta v mantineloch BOLT THROWER až EXHORDER (aj preto tá občasná príchuť thrash metalu).
Zvyšok zostavy obsahuje zaujímavé mená – basák James Genenz hral okrem iného vo FLESHGRIND, bubeník Jesse Beahler zase v pekelných INSATANITY. Jediným „mužom bez minulosti“ je tu druhý gitarista Geoff Bub.
„Terror Regime“ je vydareným, nadupaným klasickým deathmetalovým albumom, hotovou učebnicou pre tých, ktorí proste nemajú jasno, čo to vlastne ten old school je. Veľkým plusom je, že JUNGLE ROT nie sú žiadnym nostalgickým vzývaním histórie, toto hrajú od svojich začiatkov v časoch, kedy to žiadna „“stará škola“ nebola, naopak presne toto bol hlavný smer kovu smrti.
Samozrejmosťou je vydarený štýlový zvuk a bonusom cover „I Don’t Need Society“ od crossoverových titanov D.R.I.
„Terror Regime“ je vydareným, nadupaným klasickým deathmetalovým albumom, hotovou učebnicou pre tých, ktorí proste nemajú jasno, čo to vlastne ten old school je.
1. Voice Your Disgust
2. Terror Regime
3. Utter Chaos
4. I Am Hatred
5. Blind Devotion
6. Scorn
7. Rage Through The Wasteland
8. Ruthless Omnipotence
9. I Don't Need Society (D.R.I. Cover)
10. Carpet Bombing
11. Pronounced Dead
Diskografie
Terror Regime (2013) Kill On Command (2011) What Horrors Await (2009) War Zone (2006) Fueled By Hate (2004) Dead And Buried (2001) Slaughter The Weak (1997)
DALŠÍ INFORMACE
Vydáno: 2013 Vydavatel: Victory Records Stopáž: 32:33
Produkce: Chris Djuricic Studio: Bell City Recording, Racine
Velmi solidní porce technického death metalu od původně thrash metalového tělesa z Chicaga. Parádní poměr instrumentálního honimírismu, metalové dravosti a mnohovrstevnatých, někdy až lehce chaotických struktur.
I na svém šestém albu jdou emaři z LA po textových i hudebních strukturách, které odráží emocionální témata jako jsou panické ataky, sociální úzkost a zármutek. Nově vedle post-hardcorových ingrediencí přidávají více indie rocku a výraznější basové linky.
Už jsem dlouho nebyl z nějaké desky tak nadšený. Nehorázně nařezaný agresivní hardcorepunk s téměř nezkreslenou kytarou a vražednými prdel nakopávajícími tempy hraničícími s fastcore kategorií rychlosti.
Aj keď by sa mohlo zdať, že koncept báťuškovského pravoslávneho black metalu je v roku 2025 zúfalo vyčerpaný, PATRIARKH tu prinášajú viaceré svieže momenty pokukujúce po širšom publiku. Určite si to zaslúži viacero vypočutí.
Depresivní hudba na pomezí black a doom metalu je živnou půdou pro různé one man projekty. „Of Darkness and Solitude“ je již šestým albem jednoho rozháraného Američana. Má to svou kvalitu, agresi i pěkně ponurou atmosféru.
Otázkou pro Portugalce GAEREA je, zda jejich black metal má být vizí osobitě vzletné formy, nebo je to jen teatrální snaha o dramatičnost. Té je totiž na aktuální desce opravdu hodně. A čeho je moc, toho je příliš. Minulá deska se mi zamlouvala více.
Další technický death metal. Povedený debut skupiny, za kterou stojí hudebníci se zkušenostmi, třeba bývalý bubeník FALLUJAH. I díky klavírním partům hodně rozmanité a proměnlivé dílo startuje zajímavou tematickou trilogii. Budu sledovat.